Před osmi měsíci se nám narodilo úžasné miminko, chlapeček Martínek. Celá rodina se ho nemohla dočkat. Snažila jsem se na jeho příchod náležitě připravit, věděla jsem, že své dítě chci rozhodně kojit, nastudovala jsem si všechny brožůry, manuály, mám již devatenáctiletou dceru, kterou jsem kojila relativně krátce, protože nastaly problémy a tomu jsem chtěla předejít.
Na stránkách porodnice jsem se dočetla, že se kojení věnují důkladně a tak jsem byla v klidu :-)
Jeden krásný teplý červnový den nastal den D a já držela v náručí svého malého synka, hned na sále se přisál a já měla pocit, že je to ok. V následujících hodinách jsem ho přikládala k prsu velmi často a začala jsem mít bolavé bradavky, které jsem ošetřovala Bepanthenem, třetí den se mi prsa nalila a bylo to ještě horší, kojení pro mě nebyla radost, vydržela jsem to kvůli malému. Personál nějaké problémy s kojením moc nezajímaly, když dítě přibývá, je přeci vše v pořádku. Jednou u mě, na mou žádost, setra byla, byla to tak pětiminutová instruktáž se slovy „bradavky si musí také zvyknout“. Těch maminek, které „bojovaly“ s něčím tak přirozeným, jako je kojení, bylo ale víc :-(
Doma pak problémy pokračovaly, protože malej přibýval, nějak jsem to neřešila. Zhruba po třech týdnech se mi objevil v pravém prsu lehčí zánět, teploty a schvácenost mě donutily navštívit pohotovost v porodnici, kde mi doporučili tvaroh a zároveň mě upozornili, dle stavu bradavek, že by bylo potřeba opravit techniku kojení. Zánět po tvarohu ustoupil, zato malej přestal přibývat, byl plačtivý,dětská lékařka doporučila dokrmování.
Byla jsem z toho smutná, měla jsem pocit vlastního selhání, že nezvládnu ani to kojení….:-( V té době jsem již hledala na internetu nejbližší laktační poradkyni, říkala jsem si, že to zkusím a když níc jiného, tak si nebudu vyčítat, že jsem to tak rychla vzdala.
Paní Herzánová mě vyslechla a přijela ještě ten den. Byla se mnou dost dlouhou dobu bylo vidět, že ví o čem mluví, seznámila mě s alternativním způsobem dokrmování a trénovaly jsme správné přikládání a polohu při kojení. Musím říct, že změnu jsem pocítila hned a to v tom, že mě ani bolavé bradavky po správném přisátí nebolely. Bylo nutné i častější přikládání aby se začalo tvořit více mléka.
Musím upřimně říct, že ještě pár týdnů to bylo o velké trpělivosti a vytrvalosti. Trochu jsme dokrmovali a ani né za měsíc jsme opět jen plně kojili a kojíme dosud, k tomu jíme téměř vše, ale s kojením už nemáme žádný problém a snad nám ještě chvíli vydrží:-)
Musím říct, že „investice“ do laktační poradkyně se mi rozhodně vyplatila a to nejen finančně. Jsem ji též vděčná, že mě ve chvílích krize na skypu vyslechla, poradila a podpořila, díky tomu všemu jsem to nevzdala.
