Otázka:
Dobrý den,
Potřebovala bych poradit ohledně přisávání. Mám 14-ti denního syna (porodní váha 2780g) a s přisáváním bojujeme už od porodnice. Doma se situace vyvinula tak, že z levého prsu není problém – syn se přisaje většinou hned a jsem schopna z tohoto prsu kojit klidně potmě a v jakékoli poloze. Horší je to s pravým prsem – na první pohled není mezi prsy rozdíl – zejména v klidovém stavu, ale faktem je, že pravá bradavka je trochu kratší. V porodnici to ovšem zhodnotili tak, že bradavka je v pořádku, takže o ploché nebo dokonce vpáčené bradavce se rozhodně mluvit nedá. Přisátí k pravému prsu je vždy loterie – někdy se to podaří celkem rychle (největší šance je hned zpočátku, když je bradavka trochu tužší…),
ale už jsme s tím bojovali i hodinu, hodinu a půl, což mi připadá dlouhodobě nepřijatelné. Když to déle nejde, syn se začne vztekat a navíc přehládne, což samozřejmě vše ještě zhoršuje. Jednou jsem to vzdala a nakonec ho nakojila z druhého prsu, aby se vůbec najedl. Techniku správného vkládání bradavky do úst jsem myslím pochopila, ale pravda je, že tuhle kratší bradavku, resp. dvorec s bradavkou mám sama problém uchopit tak, aby vznikla dostatečně silná řasa, do které by se syn mohl zakousnout, takže se někdy ani nedivím, že mu to nejde. Navíc bych řekla, že ta bradavka má trochu tendenci směřovat spíš dolů než nahoru, což je přesně naopak, než by bylo potřeba :-( Jak jsem psala, vypozorovala jsem, že vše jde lépe, když je bradavka tuhá – to je ale bohužel jen na začátku; pokud se syn nepřisaje na první, druhý pokus, bradavka změkne a ani žádným drážděním se mi ji už nedaří dostat do původního stavu (to je možné jen po delší pauze). Neexistuje nějaký fígl, jak bradavku udržet tuhou nebo prostě co byste mi poradila??? Nerada bych se dostala do situace, že budu kojit jen z levého prsu a druhý budu muset odstříkávat. V porodnici mi říkali, že to přisávání se nejspíš zlepší časem, až syn trochu zesílí, ale u pravého prsu zlepšení rozhodně nepozoruji, i když možná je ještě brzy, nevím… Syn jinak myslím saje dobře – většinou je nakojený za 10, maximálně 15 minut a na váze přibírá. Už v porodnici byl schopen za 7 minut z prsu vytáhnout 20g mléka, což sestřičky ohodnotily jako velice slušné. Zdá se mi, že celý problém je opravdu jen v té bradavce – určitě se nedá říci, že by syn měl tendenci pravý prs apriori odmítat nebo tak.
Předem díky za odpověď
Naďa
Odpověď:
Dobrý den, Naďo.
Moc Vás zdravím. Jste zrovna ten případ, který bych moc potřebovala vidět živě. Zkusím Vám říct nějakou „první pomoc“ a pokud by to nepomohlo, zkuste si domluvit osobní konzultaci ve Vašem regionu. Já jsem Vám k dispozici v Mladé Boleslavi, popř. v Praze.
Váš syn je zatím droboučký, k poměru k jeho proporcím je každý milimetr o který má v ústech více velmi znát. Při správné technice kojení by měl dokázat uchopit i měkkou bradavku. Ke ztvrdnutí zkuste použít chlad. Ale chladit jen bradavku, ne celý prs, aby se nezpomalilo uvolňování mléka. (kostka ledu, hrneček se studenou vodou – vyzkoušejte). Pro správnou techniku kojení je ve vašem případě potřeba opravdu hodinářská přesnost. Dostatek polštářů (pod kojícím polštářem je potřeba mít ještě alespoň jeden, aby dítě nebylo příliš nízko) a zvolit polohu, která umožní snadnější přisátí. Zkusila bych boční fotbalové držení, popř. polohu v sedě.
Teď přichází důležitý bod. Při držení prsu je potřeba shrnout kůži směrem k bradavce (omlouvám se, ale nenašla jsem lepší podobenství než s pánským přirozením), to je velmi důležité kvůli tomu, že i malé dítě dokáže takto uchopit více dvorce a bradavku tak dostat hlouběji do úst. Prs můžete maličko stisknout, abyste vytvořila ovál, jehož delší strany bude mít miminko v koutcích úst. (Při bočním fotbalovém držení je ruka držící prs úplně dole, palec míří téměř k bradě a prsty do podpaží). Při tomto držení můžete zároveň bradavku mirně natočit kýženým směrem. Pokud by tohle nevyhovovalo, lze ještě použít podávání prsu, které se užívá u nedonošených dětí. Dvěma prsty uděláte nad dvorcem štipec (podobně jako kdybyste prs chytla kolíčkem na prádlo) a sama vsunete dítěti do úst. Je to metoda, která obvykle zabere, ale zároveň upozorňuji na její nevýhodu. Vezmete tím synovi aktivitu. Při dlouhodobém používání by nejspíš nabyl dojmu, že pečení holubi sami létají do úst a kvůli najedení se nemusí makat :). Nechte si to tedy jako poslední variantu při delším boji o přisátí. :)
Tím máte k dispozici technické údaje.
Vím, že je to těžké, ale zkuste před kojením alespoň několik hlubokých nádechů a výdechů, aby pro Vás kojení nezačínalo Vaším stresem. Uvidíte, že jak bude syn růst, bude se to všechno zlepšovat. Zkuste si zmapovat situaci teď, potom při hmotnosti přes 3 kg a potom ještě při 3,5 kg a uvidíte ten rozdíl.
Budu ráda za zprávu, jak postupujete a moc vám oběma držím palce.
Jitka
